Právě končí rok 2022 a máma s tátou si užívají vánoce plné klidu… A probdělých nocí. Poslední 4 měsíce totiž provozuju noční tělocvik od půlnoci do rána. Táta to ignoruje a máma mě místo hraní učí správnou výslovnost písmene š. Dnes si ale koupili knihu Každé dítě může dobře spát, tak uvidíme co bude. Doufám, že nepřijdu o ty dlouhé jízdy v kočárku nad ránem. Při nich se mi totiž strašně dobře spí…
Jaké to celé letos bylo?
První týdny a měsíce to bylo samé spinkání, ňufkání a seznamování. Krása. Jenom kdyby mě po mlíku nebolelo bříško. Každopádně bůh žehnej polštářku z mikrovlnky. Za to, že byli naši tak boží, jsem je odměnila jen občasným pláčem. Ne jako ty jiný otravný děcka v porodnici.
První měsíce začínal můj den tak, že si mě po pohodové noci vzal táta do kočáru. Nachodili jsme plno kilometrů prázdnou Prahou, Tanvaldem nebo kde jsme to zrovna výletili. Vždycky jsme měli za cíl donést mámě pořádnej koláček. Aby bylo dobrý mlíko! Po návratu si mě vzala do parády dospinkaná maminka a úřadovali jsme až do večera.
Docela rychle se mi povedlo začít mluvit. Říkala jsem ijó, agrrrr a ne. To ne mi šlo nejlíp. Teď se snaží rodiče místo „ne“ říkat „máma“. Ale já jsem je prokoukla… 😇
Hned několikrát u nás byla po porodu teta Markéta. Skvěle fotí a blejskla mě už v bříšku na kanárech.
Prakticky celé léto i podzim se mnou obráželi různá designová studia. Jednou koupelny, pak zas kuchyně… Někdy jsem se snažila jim trochu poradit, ale většinou spíš chtěli ať jim do toho moc nekecám. Ještě aby ze mně nakonec nebyla designerka. Takovej fun fact. Rodit jsem začala po návštěvě Oresi, která byla na 5 hodin a byl to fakt porod. 😅
Na konci léta táta organizoval SaaS Vegas na Moravě. To byla taková moje první dovča. Táta to vymyslel fakt suprově – skoro každou noc jsem spala v jiném hotelu. Ale víte jak… Co se stalo ve Vegas zůstává ve Vegas. Každopádně nikdy nezapomenu na to, jak mě tahali rodiče na takovej kopec u Mikulova s kočárem v blátě asi přes 50 popadaných stromů. Snad bude táta takový trasy vybírat častěji.
Po prázdninách začala mámě divadelní sezóna a tak jsem s tátou nakoukla do nějakých těch divadelních lóží a omrkla představení v Ústí, Ostravě i Praze. Moje máma je Rebelka.
V Září mi taky rodiče nadělili kmotru. Měla jsem dovopravdický křtiny. I když byl farářem táta, tak si dali s mámou záležet. Koukejte:
Když mi byli už 4 měsíce, tak mě vzali rodiče poprvé na plavání do óbr bazénu. Bylo to super. Pomohlo mi to v dalším rozvoji. Ještě že to máma zařídila. A táta z toho byl úplně vyndanej. Nechápal že tak dobře plavu. Po půlhodině v bazénu když mi drkotali zimou dásně byla za odměnu sauna. Vždycky jsem se tam hezky rozvalila a chilovala. Jen kdyby ty ostatní děcka neřvali. 🤷♂️
Jednou jsem tam samým blahem tátu pokadila. Oba jsme dělali jako že nic. A nikdo to nepoznal 😅
Pak mě taky potkala první rýmička. Tu teda táta s mámou hezky podcenili, takže to za dva dny měli taky a lehli jsme všichni. Táta se ukázal jako nejslabší kus. Byl úplně nepoužitelnej. Ani nechápal jak to máma dává.
S mámou jsem měla během podzimu samý vzrůšo. Jezdili jsme s holkama z Fitfabu na různý natáčení, focení a soustředění. Všichni tam ze mě byli vždycky úplně poprděný. Máma je boží.
Taky jsem měla první kámoše. Elenku, Teouše, Lucku, nebo Verču. No zatím jsem si s nikým moc nezablba, ale Verča byla vtipná. Chtěla jsem jí krást puzzle a pytlíky ale ona mě nenechala.
V Říjnu mě vyvezli rodiče poprvé až za hranice. Jeli jsme do Polska do welnessu. I přes zákaz v hotelu mě táta propašoval 2x do sauny. Táta je taky rebel.
V listopadu jsem měla půlročniny. Táta mi upekl půldort a máma mi hrozně hezky zahrála. Chtěla bych mít půlročniny každý den.
Jen co jsme doslavili půlročniny, tak mi začali cpát do pusy strašně divný věci. Tu mrkev, tu brambora. Co vám budu povídat. Bránila jsem se co to šlo. Rodiče byli každopádně dost drsní. Dělali ze sebe největší blbečky, lechtali mě kde se dalo jenom abych otevřela pusu. Taky si bláhově mysleli že mi „dají bryndák“. Uteklo sotva pár dnů a už mě krmili bez bryndáku i oblečení rovnou v koupelně.
Ze začátku jsem sice zbožňovala řapíkatý celer, ale to jen do doby než mi dal táta chleba. Byl dobrej na jídlo i na výrobu bordelu. Mohla jsem se po něm utlouct. Chleba byl sice všude, ale u mě v bříšku taky.
Pak mi taky jednou uvařil v pomalém hrnci telecí se svíčkovou a to jsem si vyloženě mlaskala. Rodiče byli zase úplně poprdění. Kmotřička sice nebude mít radost, ale zatím na veggie královnu neaspiruju.
Protože bylo Polsko super, tak jsme tam vyrazili za pár týdnů znovu. Oslavit mámin svátek. Ty dva blázni chtěli se mnou chtěli vylézt na zasněženou Sněžku. Chápete to?
Zase jsem blbla v bazénu takovým tempem až jsem se z toho naučila lézt. A to bylo tak boží, až jsem z toho začala zvracet takovým tempem, že táta dosvištěl domu uprostřed noci pod dvě hodiny. Ani mu prej nepřišla pokuta. Mě se ale z té jeho jízdy udělalo dobře. Narozdíl od maminky. 😅
Děcka, lezení je cool!
Taky byl koncem roku nejvyšší čas začít do toho těm okolo pořádně kecat. Bába. Jo. A taky Ahoj 🙂
Taky jsem zjistila, že se slaví něco jako Vánoce. Nějakej strejda rozdává sice kopce dárků, ale mě zatím nejvíc bavil balící papír, stuhy a příprava salátu. Na vánocích je ale nejlepší vánoční stromeček a ozdoby. Ten náš se jmenoval Ignác a dávala jsem mu zabrat. S tátou jsme dělali bramborovej salát a s mámou hráli koledy.
Zítra je silvestr, tak mi držte palce, že ta výuka spaní ponese ovoce.
Tak ještě update! Na závěr roku jsem se naučila sedět.